Kostel sv. Prokopa a sv. Jana Křtitele

Kliknutím mapku aktivujete
Logo Kostel sv. Prokopa a sv. Jana Křtitele
O místu:

Římskokatolický kostel na Starém Městě, v místě předlokační osady.

Původně byl zasvěcen pouze svatému Prokopovi a do doby dokončení kostela svatého Mikuláše měl statut farního kostela. Po reorganizaci farního obvodu byl ke kostelu svatého Mikuláše ve filiálním vztahu a vzhledem k jeho samostatným pronájmům (1385 doložen pronájem Janovi z Netolic) není vyloučeno, že mu některá farní práva zůstala. Jako farní se uvádí ještě v 16. století. Kromě vlastního správce při něm působil oltářník, pro kterého bylo 1405 při oltáři Panny Marie zřízeno beneficiátní místo z odkazu mlynáře Pavla z Purkarce.

Jednolodní kamenná stavba je orientována východním směrem. K pravoúhlému presbyteriu je na severní straně přisazena obdélná sakristie. Na západní straně předstupuje před průčelí lodi hranolová věž. Presbytář a sakristie jsou zaklenuty křížovou klenbou s klínovitými, vyžlabenými žebry, která vycházejí z jehlancových konzol a vrcholí v hladkých svornících. Výtvarně nejpůsobivěji je řešeno zaklenutí lodi. Valenou klenbu s výsečemi doplňuje síť štukových dekorativních žeber, svedených na opěráky vložené dovnitř lodi. Tento způsob úpravy zaklenutí prostoru představuje jeden z posledních dozvuků gotiky. Na západní straně je do lodi na trojici lomených arkád vložena hudební kruchta. Jak v lodi, tak v kněžišti kostela jsou dochované zbytky gotické nástěnné malby. Fasády jsou prosté, z jihu a severu členěné 4 gotickými kružbovými okny, presbytář osvětlují 2 o málo menší okna. Vstupní portálky jsou novogotické. Západní fasáda je bez oken, zdobená nárožní renesanční sgrafitovou bosáží. Představěná věž má v přízemí zazděný gotický portál. Její hmota je v jednotlivých patrech odlehčena pravoúhlými okénky, pouze ve zvonicovém patře jsou proražena větší půlkruhovitě zaklenutá okna. Věž ukončuje štíhlá cibulovitá báň.

V názorech na stavební vývoj kostela nepanuje jednotný názor. Nelze vyloučit, že zdivo presbytáře a sakristie a snad i lodi může pocházet ze 13. století. Existence kostela je již v této době podepřena zejm. existencí samostatné osady z pol. 13. století v jeho okolí v době před lokací královského města Českých Budějovic. Na základě slohové analýzy a dalších analogií nelze vyloučit, že dochované zdivo kostela pochází až z období vrcholné gotiky, z doby kolem 2. třetiny 14. století, kdy se měla jeho přestavby účastnit stejná stavební huť, která přestavovala kostely v Doudlebech a Kamenném Újezdě. To by znamenalo, že starší objekt zcela pohltily následné přestavby. Shoda panuje v tom, že kostel byl upravován v průběhu 15. století, což dokládá letopočet 1461 na fasádě kostelní věže. Tehdy zřejmě došlo i k rozšíření zasvěcení o svatojanské patrocinium. K úpravě interiéru lodi kostela došlo v 1.—2. čtvrtině 16. století.

Kolem kostela se nejpozději od 13. století rozkládal rozsáhlý hřbitov

 

Zdroj: http://www.encyklopedie.c-budejovice.cz/clanek/kostel-svateho-prokopa-a-svateho-jana-krtitele

Nejbližší události v místě (rozmezí od 21.5. do 31.5.2024)

Den Čas Druh intence
úterý
21.5.
18:30 Akce, Mše svatá

Májová pobožnost, vede jáhen Ondřej Doskočil

neděle
26.5.
08:30 Akce, Oznámení

Poděkování za dar 90 let života profesora Karla Skalického - nedělní bohoslužba v kostele sv. Prokopa




Více informací zde
úterý
28.5.
18:30 Akce, Mše svatá

Májová pobožnost, vede jáhen Ondřej Doskočil

Místo uskutečnění

48.9843956N, 14.4673508E

Sdílejte info